Sraz v sýpce u Vládi, Lenky a Jakuba Helmových – velmi děkujeme za pohostinnost a možnost ubytování.
Dorazili : Milan Fryš – ale bez kola, Mirek Holík, Petr Hadač, Karel Chlupáč, Milan Melicher, Marek Drožďjak&Syn, Ivan Goldberger, Martin Hradecký a Ivan Ebert. U Bezdrevu se k nám připojil Ivan Hůrský. Bohužel s námi již nemohl jet Zdeněk Fischer † 18.3.2024.
Milan Melicher nám opět připravil pohodovou trasu se zajímavými body zájmu – děkujeme
13.6. Miloňovice, Písek, Protivín, Bezdrev – 70 km,
Po stopách Jana Žižky – bitva u Sudoměře, Písek, Protivín, ubytování Camp Bezdrev, 3 chatky.
14.6. Hluboká, Č. Budějovice, Zlatá Koruna, Č. Krumlov, Olšina – 65 km
Z kempu na snídani na náměstí Přemysla Otakara do Č. Budějovic kde probíhal nácvik na zahájení LOH Mládeže : https://www.kraj-jihocesky.cz/cs/namesti-premysla-otakara-ii-se-promenilo-v-obri-olympijske-kruhy-je-z-toho-prvni-rekord; pak podle Vltavy nahoru na Zlatou Korunu, Český Krumlov a vystoupat na prý nejvyšší rybník v ČR – Olšinu 731 mnm. Doktora tlačilo sedlo, tak s námi jel pauzíráka – některé části jel vlakem. V Kájově jsme řešili zapeklitý problém – zda smíme jet po vyznačené cyklostezce nebo ne – jelikož by to mhlo být vojenské pásmo. Asi po 45 minutách planých diskuzí jsme se zeptali domorodců a konečně jsme začali bez obav zdolávat převýšení cca 340m na Olšinu – Doktor přijel se zpožděním – ale dal to – palec nahoru – večeři stihnul
15.6. Olšina, Horní Planá, Volary, Prachatice – 62 km
Z Olšiny jsme ráno sjeli k hladině Lipenské přehrady a pokračovali na Novou Pec a pak podle Vltavy k Soumarskému mostu se zastávkou v osadě Dobrá – restaurace u Němečků. To je něco jako muzeum socialismu v ČR. Přiťukli jsme si na Zdeňka a jeli do Volar. Pak do Prachatic přes Libínské sedlo ( cca 925 mnm ) a sjezd do Prachatic. Petr Hadač s Ivanem Ebertem však neměli dost a zajeli si na kopec Libín – 1093 mnm. Jsou to borci :-). V Prachaticích nocleh v místním pivovaru.
16.6. Prachatice, Bavorov Miloňovice – 41 km
Ty poslední dny mi nějak nejdou – pamatuji si Bavorov s restaurací s vietnamskou obsluhou a to že jsem někde spadnul z kola a bolelo mě koleno. A pak ještě že Doktor si vyžádal odvoz z etapy přímo do Miloňovic – řiť už asi měla dost :-(.